Pěší turistika, památky
Procházka po hrázi Strachotínského rybníka - Z našeho apartmánu se po Sklepní ulici můžete vydat na procházku kolem rybníka. Tuto trasu můžete zdolat i na in-line bruslích, i když vzhledem ke kvalitě povrchu silnice na Sklepní ulici z vlastní zkušenosti doporučuji brusle dát do batohu.Projížďka na hrázi je potom ale náramná. Dolní Věstonice jsou vzdáleny od Strachotína cca 3 km.Obec proslavil především nález Věstonické Venuše o nějž se zasloužil v roce 1925 Karel Absolon. Stáří sošky se odhaduje na 28000 let. Originál sošky je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně, kopii lze vidět spolu s množstvím dalších nálezů z archeologických průzkumů v archeologickém muzeu v Dolích Věstonicích.V Dolních Věstonicích se rovněž nachází tzv.Kalendář věků, který je významnou světovou geologickou lokalitou.Obsahuje pohřbené půdní horizonty z období teplejších výkyvů poslední doby ledové a proto je nazýván Kalendářem věků.Tato národní přírodní památka je přístupná veřejnosti.
Mikulov - Staré historické město (z roku 1218 jsou první zmínky o mikulovském hradu),ve 13.století důležité hospodářské centrum Moravy.Historické středověké jádro města bylo již v roce 1952 prohlášeno městskou památkovou rezervací.Hlavní dominantou Mikulova je barokní zámek,který byl za nejslavnějších dob sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna.Mikulov byl tehdy fakticky hlavním městem Moravy.Dnes jsou v prostorách zámku uloženy cenné sbírky,jejichž exponáty jsou k vidění ve stálých expozicích Regionálního muzea.Zcela unikátní jsou vinařské expozice s obřím sudem a dřevěnými kládovými listy v zámeckém sklepení.Mikulov se svými pamětihodnostmi zcela určitě stojí za shlédnutí.Bližší informace o dění v Milkulově na www.mikulov.cz.
Lednicko - Valtický areál - Od Strachotína je vzdálen cca 25 km. Vzhledem k tomu, že jen v Lednici požívá památkovou ochranu 37 objektů, podívejte se na www.lednice.cz, kde se dozvíte podrobné informace jak o zámeckém komplexu, tak i o akcích, které se v Lednici celoročně pořádají.Pro úplnost přidáváme i www.valtice.cz.
Hustopeče - Jsou vzdáleny od Strachotína 9 km. Více informací na www.hustopece-city.cz.
Laa an der Thaya - 45 km od Strachotína se nacházejí termální lázně, kde lze příjemně strávit 1 den Vaší dovolené. Bližší informace na www.therme-laa.at.
Novomlýnské nádrže
Z hráze rybníka je vidět Novomlýnské nádrže (střední Věstonická a dolní Novomlýnská). Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1975-1988 v oblasti soutoku Dyje, Jihlavy a Svratky na ploše 3226 ha.Horní Mušovská a dolní Novomlýnská slouží k rekreaci a střední Věstonickou, kterou uvidíte z hráze,je ornitologickou rezervací.Na konci zimy je tato nádrž významných zimovištěm husí a orlů mořských,v létě pak místem pobytu a hnízdění vzácných vodních ptáků.Střední nádrž je ptačí oblastí soustavy NATURA 2000. Uprostřed střední nádrže se nachází i veřejnosti nepřístupný kostel sv.Linharta, poslední pozůstatek významného středověkého městečka Mušov.
Pálava a hrad Děvičky.
Pásmo Pavlovských vrchů se táhne v délce asi 20 km severojižním směrem od Děvína (554 m n.m.) po Falkenstein (415 m.n.m.) v Dolním Rakousku a geologicky patří k Vnějším Západním Karpatům. Pálavu tvoří vrcholy Kotel (477 m n.m.),Stolová hora (458 m n.m.), Kočičí skála 361 (m n.m.), Turold (385 m n.m.),Svatý kopeček (363 m n.m.),Šibeničník (238 m n.m.) a na rakouské straně hranice Schweinbather Berg (337 m n.m.) a Höhlenstein (390 m n.m.). Pálavské bradlo je tvořeno čistými druhohorními vápenci a tvoří dodnes typickou siluetu Pálavy. V rámci České republiky patří Pálava a oblast kolem ní k nejteplejším a nejsušším oblastem. Svědčí o tom roční teplotní průměr 9,6 stupňů Celsia a asi 570 mm srážek.Díky popsaným klimatickým podmínkám a poloze Pálavy na hranici panonských stepí a středoevropského listnantého lesa je fauna Pálavy vyjímečně bohatá.Žije zde více než 200 druhů živočichů a mnohé z nich lze běžně pozorovat ( např. největší motýl české fauny - martináč hrušňový,kudlanka nábožná, ještěrka zelená,roháč,výr velký,jeřáb lesní,dudek chocholatý,17 z 22 druhů našich netopýrů,bobr evropský).Pálava je jedinečné místo také po stránce botanické.Řada rostlin má na Pálavě jediné stanoviště v České republice.Zmíněné přírodní hodnoty jsou od roku 1976 chráněny jako chráněná krajinná oblast Pálava,která byla vyhlášena na ploše 83 km2.Toto území bylo v roce 1986 zapsáno na listinu biosférických rezervací UNESCO.V roce 2004 byla Pálava jako ptačí oblast zařazena do evropské soustavy Natura 2000.Bližší informace o Pálavě najdete na www.palava.cz. Ze Strachotína se dá výšlap na Pálavu podniknout z Dolních Věstonic nebo z Pavlova.
Děvičky - Kolem roku 1222 byl na severním výběžku Děvína postaven strážní hrad Děvičky na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí.Ke gotickému hradu byla později přistavěna mohutná bašta bránící přímé palbě.Při švédském vpádu na Moravu byl hrad v roce 1645 obsazen a poté částečně zničen švédskou posádkou.Od hradu se nabízí překrásný výhled na obec Pavlov a údolí Dyje s Novomlýnskými nádržemi.
Pověsti a legendy o hradu Děvičky - Při pohledu od Dolních Věstonic a Strachotína stojí před hradem tři skalní útesy.Podle pověsti jsou to zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu, Děvičky,Dívčí hrady nebo Maidenburg. V jedné pověsti to byla tatarská princezna a její družky, v druhé tři dcery pána hradu Arnufa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se od těchto kamenů prý ozývá tichý nářek. V noci obcházejí kolem hradních zřícenin přízraky dvou bíle oděných postav. Pokud spatří člověka, s výkřikem prchají na Děvičky, v jejichž troskách zmizí. Podle legendy jsou to dcery hradního pána, které byly po švédském vpádu v roce 1645 zasypány v podzemní chodbě. Tato chodba vede údajně z hradu až pod kostel v Dolních Věstonicích, jiný podzemní vchod na Děvičky býval prý i ze sklepů v Pavlově, nebo z panského dvora (nyní cukrárna Dallas) ve Strachotíně. Před druhou světovou válkou se na obě Bílé paní dokonce vypravili i místní odvážlivci s klacky a řetězem, aby je chytili a odvedli do vesnice.Nikoho však nenašli. Poté se už Bílé paní na Děvičkách neukázaly.
